Nejvýznamnějšími křesťanskými svátky jsou Velikonoce, ale Vánoce jsou v těsném závěsu. Ale co se týká všeobecného veselí, zvyků a tradic – rozhodně vedou Vánoce. Strojení stromečku, dárky, lití olova, krájení jablek a další zvyky – to jsou české Vánoce. Ale jak vypadají vánoční oslavy ve světě?
Kdy se vlastně s oslavováním Vánoc respektive tím, jak ho známe, dnes začalo? Tak třeba obdarovávání má svou tradici již ve středověku. Bylo spojováno se sv. Mikulášem, patronem dětí. Stavění betlémů se rozšířilo ve 13. Století a vánoční stromeček k nám doputoval z Německa počátkem 19.století.
Ovšem v různých částech Evropy mají také různé vánoční zvyky – více či méně spojené s křesťanskou tradicí. Například v Itálii mají v každém kostele a domácnosti tzv. prosperio (scéna zrození) a na štědrý den do něj matky vkládají Bambino tedy Ježíška. V Italové na Vánoce pečou panettone, vánoční chléb plněný rozinkami a kandovaným ovocem a k večeři servírují úhoře. Dárky dětem dává La Befana, hodná čarodějnice, ta ale přichází až v předvečer svátku Tří králů.
V Polsku, které je hodně religiózní, navštěvují všichni téměř půlnoční Pasterku (Pastýřskou mši). Mezi rodinné vánoční tradice patří lámání oplatky s reliéfem betlémské scény, který drží v rukou hlava rodiny a každý člen rodiny si z něho kousek odlomí a sní ho. Tradičním vánočním pokrmem je ryba, kyselé zelí, bramborové lívanečky a polévka z červené řepy.
V Německu slaví podobně jako my. Jen děti nepíší o dárky Ježíškovi, ale předávají svá přání sv. Mikulášovi, který jim vánoční dárky předává prostřednictvím osoby Weihnachtsmanna.
Ve Francii říkají pánovi, co nosí dárky Pére Noël a v Británii Father Christmas. V obou zemích je tradicí vánoční koleda a dárky, které výše zmínění pánové spouští do bytů komínem.
V teplém Španělsku se slaví po půlnoční mši na ulicích – zpěvem a tancem. Domácnosti a svatostánky jsou ozdobené Namicientem – čili betlémem. Děti si na dárky počkají až na Tři krále a dostávají je do bot, které připraví před dveře.
To ve Skandinávii nosí dětem dárky podzemní skřítci - trollové, kterým v Norsku a Dánsku říkají Julenissen a ve Švédsku Jult.
Jak je vidět, tradice se stát od státu liší, ale vánoční pohoda je všude stejná a radostně očekávaná.