Není to tak dávno, kdy Slovensko nebylo pouze naším sousedem. A právě proto, že Česko a Slovensko byly dva národy v jednom státě, rozdíl mezi národními kuchyněmi musel být patrný.
Čeština a slovenština jsou jazyky velice blízké a tak si Češi a Slováci navzájem rozumí. Stejně je to i s národními jídly. Kulinářské speciality obou států mají mnohé společné. Když nebudeme mluvit o stejných základních surovinách a kořeních, je nutno poznamenat, že jsou ovlivněny stejnou tradicí. Obě dvě kuchyně převzaly cosi z klasických postupů a receptů kuchyně německé. Ve slovenském kulinářství však převažují vlivy maďarské. Zejména kuchyně jihoslovanských regionů je tímto vlivem silně zatížená. Střední Slovensko má svou specialitu, která je vyhlášeným a velmi typickým jídlem – halušky. Na severu Slovenska je zase zvykem, pocházejícím z dávných dob, vařit hlavně jídla z brambor a zelí.
Ale bez ohledu na jednotlivé kraje, jejichž jídelníček se pochopitelně liší – stejně jako třeba v různých koutech ČR – pokud se vás někdo zeptá na typické slovenské jídlo, jistě bez zaváhání řeknete: brynzové halušky.
Většina z nás je jistě ochutnala, respektive si na nich pochutnala v klasických slovenských restauracích tzv. kolibách. Koliba je název pro původní ovčí farmu, což zdůvodňuje i další sortiment, který je v kolibách na jídelním lístku: čerstvý či uzený ovčí sýr – známý jako parenica, už zmiňovaná brynza – což je ovčí tvaroh, žinčica – syrovátka z ovčího mléka a nesmí chybět ani rožněné skopové maso. Brynza nachází uplatnění nejen při přípravě halušek, ale její nezaměnitelnou chuť a aroma si na Slovensku užívají při konzumaci národních delikates, jakými jsou např. brynzové pirohy, špačci s brynzou nebo liptovské taštičky.
Maďarská kuchyně ovlivnila tu slovenskou, jak již bylo řečeno, zejména v hraničních oblastech. Proto mezi oblíbené jihoslovenské pokrmy patří také kukuřice na různý způsob, guláše a paprikáše, které jsou typické příměsí čerstvé i sušené papriky.
Oblíbenou variantou halušek jsou strapačky – místo brynzy je v nich zelí a slanina. Strapačky se podávají i jako příloha k masitým jídlům jakými je třeba guláš či perkelt.
Nezastupitelnou surovinou ve slovenské kuchyni jsou brambory, které jsou základem, pro šišky nebo liptovské droby. Slovenská kuchyně přeje vegetariánům – většina jídel je bezmasá. Místo omáček mají Slováci tzv. prívarky, které se jedí s chlebem. Do podoby omáčky upravují naši východní sousedé téměř veškerou zeleninu – včetně špenátu, hlávkového salátu a dokonce luštěnin.
Aby to nevypadalo, že jsou Slováci národ s bezmasou kuchyní – jejich tradiční živáňská pečeně, tedy opékání masa na otevřeném ohni, má kořeny již u zbojníků, kteří takto připravovali celé berany.
Také se vám již sbíhají sliny? Tak si zkuste uvařit tradiční halušky, na které vám přinášíme recept. A pak už jen zbývá si přiťuknout na zdraví pravou slovenskou borovičkou.